Poslední paket z Gun Hillu

Americky frontier, česky hranice. Ne však ledajaká. V dobách osidlování Západu proslul frontier jako dělicí čára mezi dvěma světy: před hranicí sídlil řád, civilizace, školy, soudy, úřady, hypotéky a pozemkové knihy, za hranicí pak neprozkoumaná divočina, hory, průsmyky, medvědi, Indiáni a především tvrdí chlapi, jejichž zákonem byla občas pomoc a solidarita, jindy -- ne tak často, jak nás učí hollywoodské westerny, ale tu a tam přece -- Smith&Wesson a rychlejší ruka.

Z map zmizel frontier kolem roku 1890, v duši mnohých Američanů však přetrvává dodnes. Podnikavost a individualismus, typické rysy americké národní povahy, se staly s postupující amerikanizací světa vývozním artiklem. Neopakovatelná zkušenost osídlení celého kontinentu se tak zprostředkovaně dostala k celému lidstvu: a v nejednom z nás podřimuje mlhavá touha po voze s plachtou, cestě za obzor a vykolíkovaném claimu.

Počítače dodaly celé věci zbrusu nový šmrnc. Ne samy o sobě; to až Síť. Ta jediná s velkým S. Věřte nebo ne, tenhle úvodník je skutečně o Internetu.

Poslední neosídlená zem, poslední kraj za hranicí. Nejsou tam soudy, úřady, hypotéky a pozemkové knihy. Zato tam je nekonečně mnoho prostoru k prozkoumání, rozlišení, osídlení i opouštění. Místo koně pécéčko a modem, místo vozu s plachtou rychlý disk, místo pistolí software: touhy a sny elektronických jezdců poletují nocí nad planetou. Ta zem je tvá zem, ta zem je má zem, ta zem je všech, to každej ví... Nedávný hon na slavného hackera Kevina Mitnicka skončil efektním zatčením v kovbojském stylu. “Byls lepší, Tsutomu,” řekl Mitnick svému přemožiteli Tsutomu Shimomurovi, superhackerovi ve službách FBI, když vycházel ze svého domu s rukama za hlavou. Byls lepší; střílel jsi rychleji; dostals mě. Tak to chodí za hranicí.

Svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda jiného: to jediné platilo a platí společně před hranicí i za ní. Míra svobody je tudíž nepřímo úměrná hustotě osídlení. Dokud k nejbližšímu sousedovi nedohlédnete, z pušky nedostřelíte a na koni za den nedojedete, pak je vaše svoboda absolutní. Na divokém Západě se takhle věci nemají už nejméně sto let. Komunita uživatelů Internetu dochází k podobnému poznání právě nyní. A s poznanou nutností regulace svobod přichází zákon.

Žádná technická soustava ve vesmíru nemůže trvale snést exponenciální růst zatížení -- jenže to je právě to, co se dnes s Internetem děje. Bez regulace, bez nějakého druhu autority a bez obecně přijatých pravidel půjde během pár let tato báječná celosvětová komunikační síť ke všem čertům. Pro volné kovboje Sítě, jimž je dnes nejvyšším zákonem spontánně přijatý duch tolerance, je to špatná zpráva. Nezdá se však, že by bylo úniku: má-li zůstat Internet zachován, musí se změnit.

Jak by měla pravidla, o nichž hovořím, vypadat? Nemám nejmenší tušení; to budeme muset přenechat lepším hlavám. Vím zcela jistě, že je nelze mechanicky odvodit z pravidel a zákonů platných v tomto světě. Americký senátor Jim Exon, demokrat ze státu Nebraska, například nedávno vyhlásil křížové tažení proti pornografii v Internetu. "Chci, aby informační dálnice byla úplně bezpečná pro děcka," řekl. Snaží se svůj návrh prosadit jako dodatek k zatím neexistujícímu telekomunikačnímu zákonu. Puritánské Americe budou jeho slova znít tak dobře, že je snad i prosadí. Co pak? Nastoupí kybernetická policie a začne likvidovat všechny diskusní skupiny alt.sex.cokoli? Obecněji: je vůbec myslitelná účinná regulace média, jakým je Internet? Je konstruovatelná právně bez porušení základních lidských práv a svobod? A je proveditelná technicky?

Jistou odpověď na všechny tyto otázky nám opět dává historie osidlování Západu. Nekonečné pastviny a volně pobíhající stáda skotu, který nepatřil nikomu, a který jen stačilo přihnat k železnici, odeslat na jatka a inkasovat zisky -- tak vypadala prérijní oblast USA ještě v půlce minulého století. Zdálo by se, že na takových ekonomických základech naprosto nelze prosadit zákony platné před hranicí: nevymezené hranice pozemků vedly často k střetu zájmů, a ten se řešil prachem a olovem. Zvrat nepřinesla žádná vláda tvrdé ruky, která by postavila každému pistolníkovi za záda jednoho šerifa. Bylo to jinak: konec frontieru definitivně způsobil jeden důmyslný vynález a jeden průmyslník, který rozjel jeho výrobu ve velkém a získal v oboru monopol. Tím vynálezem byl prachobyčejný ostnatý drát: farmáři obehnali své pozemky, zanesli je do řečených pozemkových knih, a střelci přišli o práci. A ten průmyslník se, věřte nebo ne, jmenoval Gates.

Nu, nechme se překvapit.