Dobrá hospodyňka

Ochladilo se a blíží se vánoce. Nastávají obvyklé průvodní jevy. V obchodech se začínají řadit fronty, na odbyt jde drahé zboží. V přetopených bytech lidé přebývají v tričku místo pořádného svetru, občas se důkladně větrá. Auta obsazená jednou osobou poskakují v dlouhých kolonách. V popelnicích hnijí pomeranče.

Češi nedovedou šetřit. Nerozum jednoho je pochopitelně byznysem druhého, takže úvěrové společnosti jsou bez sebe radostí; v létě se na dluh nakupují zájezdy, v zimě vánoční dárky, po zbytek roku se vytlouká půjčka půjčkou a úroky radostně rostou. Vykládejte u nás něco o finanční gramotnosti. Tady ji vyučují billboardy a televizní reklamy svůdně informující, že to či ono můžete mít hned. Čeká jen hlupák.

Utrácíme. Leckdo, pravda, přemýšlí, kde vzít peníze, málokdo však, kde ušetřit. Možností je přitom mnoho. Dá se najít výhodnější telefonní tarif u jiného operátora. Zvážit, kolik kanálů doopravdy potřebujeme na kabelovce. Uvědomit si, že neznačkový prací prášek pere také dobře. Nejezdit autem, není-li to dobře zdůvodněné. Stáhnout topení a vzít si svetr nebo se začít otužovat. Začít likvidovat kreditku. Jeden den přemýšlení a další den vyřizování - a můžete mít několik stovek měsíčně k dobru, možná několik tisíc.

Lhostejností k úsporám se lišíme od Západoevropanů, kteří nad námi v tomto směru žasnou. Je to dnes jeden z největších kulturních rozdílů mezi námi. Pravděpodobně jde o pozůstatek mentality reálného socialismu, kdy zboží a požitky byly cennější než peníze, jenže to už dávno není pravda. Rozumnější by bylo zapátrat v dávnějších tradicích, pokud to ještě půjde. Jsou pryč. Dobrá hospodyňka kdysi skočila přes plot pro pírko a už se nevrátila.