Vskutku postmoderní cigareta

Tabák bez nikotinu není zdravější, ale většina lidí si to stejně bude myslet.

Vousatý farmář pobízí koně zapřažené do vozu krytého plachtou. Veze do města sklizeň – geneticky upravenou plodinu, jaká v přírodě sama od sebe neexistuje. Anachronický výjev jako by vypadl z Lucasových Hvězdných válek, člověk v něm čeká ještě meče, čaroděje a kosmické lodě. Jde však o reálnou situaci z dnešní Pensylvánie. Tamní Amishové, protestantská náboženská sekta přidržující se životního stylu osmnáctého století, jsou největšími světovými pěstiteli geneticky modifikovaného tabáku.

Amishové mají zakázáno řídit auta, svítit elektřinou, uzavírat sňatky mimo komunitu, chodit k volbám a sloužit v armádě. O geneticky upraveném tabáku však jejich přísný zákon zřejmě nic neříká. Cynik může dodat: obzvlášť v případě, že za něj někdo platí dvojnásobek běžné tržní ceny.

Tabákový disident

Oním štědrým zákazníkem je společnost Vector, pátý největší americký výrobce cigaret, zaměřený zejména na levné "no-name" výrobky dodávané na trh pod značkou prodejce. Image nenápadné firmy chce však Vector radikálně změnit. Tabák, který od Amishů kupuje, byl geneticky upraven tak, že neobsahuje nikotin. Bennett LeBow, šéf a hlavní akcionář Vectoru, doufá ve velký obchodní úspěch cigaret bez nikotinu jako zdravější náhrady těch normálních a jako prostředku odnaučujícího kouřit. Podle jeho názoru, otištěného v únorovém čísle měsíčníku Wired, hledají Američané snadnou cestu, když chtějí změnit životní styl. Než by jedli méně, přejdou na nízkotučné výrobky. Než by se zamysleli nad svým životem, berou raději Prozac. Proč by tomu mělo být jinak s kouřením?

Má to háčky, například ten, že nikotin v podstatě nepoškozuje zdraví. To dělají karcinogenní zplodiny hoření. Cigarety bez nikotinu jich produkují přesně stejné množství jako cigarety s nikotinem. Jenže, jak říká LeBow: „Je těžké postavit marketingovou kampaň na sníženém obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků, protože nikdo neví, co to je. Každý však ví, co to je nikotin.“ Ví, o čem mluví, už zkusil uvést na trh cigarety, které skutečně byly méně škodlivé, a těžce na tom prodělal.

LeBow je v tabákovém průmyslu pokládán za odpadlíka. V devadesátých letech zradil jednotnou frontu, když jako první vedoucí představitel oboru svědčil u soudu ve prospěch skupin požadujících po výrobcích cigaret odškodné za poškození zdraví. Tisk ho slavil jako hrdinu, realita je však jiná: LeBow svou spolupráci vyměnil za beztrestnost pro Vector, vyhnul se placení náhrad, na které neměl. Získal tím výhodu proti konkurenci, která ho dnes opravdu nemá ráda. Cigarety bez nikotinu jejich vztahy sotva zlepší. Vedle tabákových koncernů navíc Vectoru přibudou další soupeři: farmaceutické firmy, které dnes vydělávají velké peníze na nikotinových žvýkačkách, náplastech a jiných pomůckách pro odvykání. Ty si navíc stěžují na nerovné podmínky. Jejich výrobky jsou totiž klasifikovány jako léčiva, proto podléhají všude na světě přísné státní regulaci. Budou-li se cigarety bez nikotinu prodávat volně a bez povinného nákladného testování, budou tím proti Nicorette a podobným produktům značně zvýhodněny.

Genetici a Marlboro Man

Gen odpovědný za produkci nikotinu objevil roku 1997 Mark Conkling na North Carolina State University. LeBow si toho okamžitě povšiml a začal financovat další výzkum. Po třech letech byl tabák bez nikotinu na světě. Vector však nemá vlastní farmy, a když se obrátil na běžné pěstitele, neuspěl. Philip Morris, R. J. Reynolds a další koncerny farmářům pohrozily, že přestanou odebírat jejich produkci. Oficiálně je v pozadí takového tlaku obava, že se modifikovaný tabák spontánně zkříží s přírodním a – hrůza pomyslet! – nikotin zmizí ze světa. Když africké vlády používají stejnou argumentaci proti americké geneticky upravené kukuřici, mluví se zpravidla o tmářství.

Ve skutečnosti se tabákové firmy snaží hlavně blokovat konkurenci, o níž je těžko odhadnout, jak bude jednou silná. Kromě toho jde z jejich hlediska o marketingový problém: kdyby hlavní výrobci upadli do podezření, že jejich tabák může, třeba jen nedopatřením, obsahovat uměle upravenou složku, poškodilo by to jejich prodej mimo USA, především v Evropě, která se geneticky modifikovaným plodinám brání.

Proto tabák bez nikotinu pěstují Amishové, kteří žádné obchodní vazby na velké koncerny nemají a nejsou tudíž pod tlakem. LeBow není odkázán jen na ně, má pěstitele i v Argentině, ale Pensylvánie je přece jen blíž. Díky produkci z polí sekty je Vector o něco blíž svému cíli: zkusit lidi odnaučit kouřit tím, že jim bude prodávat cigarety. V tabákovém průmyslu je to dnes asi nejlákavější možný obchodní cíl. Hle, prostý obchodní příběh – a obsahuje paradoxů, že by stačily na dobrou postmoderní novelu.